Jaroslav Róna – monografie
Jiří Olič: Róna
vydalo Gallery, 2010, 440 stran, 1315 Kč
Velká reprezentativní monografie (440 stran, 30 x 25 cm) malíře, sochaře a pedagoga pražské AVU, zakladatele skupiny Tvrdohlaví, dokumentuje i jiné Rónovy aktivity – vlastní literární tvorbu, účast v divadelním hnutí 80. let Pražská pětka, režijní a scénáristické působení v divadle Mimoza, herecké a básnické působení v divadle Sklep.
Malíři a sochaři Jaroslavu Rónovi vyšla po třiceti letech práce skutečně reprezentativní monografie. Obsahuje jeho tvorbu od 70. let.
Chlapec, který se narodil po druhé světové válce, dospíval v dobách husákovské normalizace a nakonec se stal jedním z předních českých umělců. To je Jaroslav Róna, malíř a sochař tvořící svá díla v ateliéru na pražském židovském hřbitově, kterému až nyní, po třiceti letech, vychází první skutečně reprezentativní monografie, komplexně reflektující roky jeho umělecké tvorby.
Obrazy, sochy, básně i zápisky snů
Monografie, jejímž autorem je Jiří Olič, je rozdělená do dvou velikých obrazových částí s názvem Obrazy a Sochy. Představeny jsou zde obrazy od konce sedmdesátých let, od informelu přes období grotesky až po příklon k mystice a tématům končící civilizace, která patří doposud k Rónovým oblíbeným motivům.
Z maleb zde nechybí Červený koníček (1985), Hrobka (1991) nebo novější Padlí andělé (2000). Bronzové, skleněné či hliněné sochy od roku 1985 (Šnek, Věž, Žena – idol) autor vybral do druhé velké obrazové kapitoly.Třetí a literární část monografie obsahuje nejen text Jiřího Oliče s názvem Příběh díla, ale i Rónovu tvorbu literární a esejistickou nebo také zápisník jeho snů.
Oličův text je čtivým průvodcem, který má někdy charakter osobního svědectví, jindy zase komentovaného rozhovoru s umělcem.
Nechybí ani Knížákova kritika
Autor popisuje, jak se Róna dostal k takzvané „české grotesce“ nebo svému oblíbenému tématu katastrof. „Měsíc jsem cestovalpo Francii a zpět jsem se vrátil úplně vyměněn. Začal jsem malovat groteskní divoké obrazy, informel jsem zavrhl,“ nechává například Olič promlouvat Rónu.
V knize nechybí ani kontext doby včetně dobové kritické reflexe skupiny Tvrdohlavých, jejímž byl Róna spoluzakladatelem. A kritizoval ji i dnešní ředitel Národní galerieMilan Knížák.
Kapitola Rónova biografie je mozaikou důležitých událostí jeho uměleckého i osobního života a množství archivníchfotografiíprozrazuje Rónovu zálibu ve sbírání veškerého obrazového materiálu.
Monografie nazvaná jednoduše Róna je krásná kniha. A rozhodně stojí za nahlédnutí.
Komentáře