Nakladatelství

Štěpán Kafka

ROZPRAVY O BELMONDĚ

100+1 drobných próz z prostředí autentického přátelství

aneb

100+1 cvičně autorizovaných songů z prostředí lidské nedokonalosti

č.1 : Belmondo a PLUM-PLUM-TRALALA

Belmonda dopadli v prázdnému bytě. V koupelně ho posadili do vany, přes obličej mu přetáhli kus hadru a sprchovali mu zajatou hlavu. Po chvíli přestali a   sejmuli hadr z Belmondova obličeje. Optali se ho. Belmondo chvíli lapal po dechu a poté odpověděl : "PLUM PLUM TRALALA…" Celou proceduru tedy zopakovali. Znovu sňali hadr z Belmondova obličeje. Optali se ho. A Belmondo plyně zodpověděl, nač byl tázán.

č.2. Belmondo a Madrid

Belmondo je pěkný název pro člověka a Madrid je jeden z nejhezčích názvů pro město. Tedy o Belmondovi v Madridu. Belmondo flámoval a k ránu se vracel do hotelu. Postava Belmondova formátu se vrací do hotelu prostředkem boulevardu, nutí automobily uhýbat před zlověstným oharkem své GAULOISES a brouká si šanson. Rozpřáhne ruce a praví : C'est la vie!" Strážci pořádku telefonují na ústředí a žádají profesionální překlad. "LIFE IS LIFE", zavrčí opilý rowdie. Strážci pořádku zasahují mírnějšími prostředky. Belmondo se prokazuje průkazem, v němž stojí černé na bílém, že má právo honosit se přívlastkem ENFANT TERRIBLE. Strážci pořádku si vybijí zlost na zmateném rowdiem. Belmondo vyplivne GAULOISES a hne se o pár coulů blíž hotelu Rajc.

č.3 : Belmondo a Řím

Belmondo a JEAN SEBERGOVÁ stojí na příjezdové komunikaci a stopují automobily. Belmondo je sice haur, ale momentálně švorc haur. Ani na letenku mu nezbylo. Domluvil se tedy se scénáristou, že bude vystupovat pod jménem laszló kovacs a bude škádlit šikmou plochu. Bi-fy vstoupí do příběhu jako řidič VW1500 brouk. Je doma v Československu a má slabost pro stopaře. Dopustí se svého životního omylu, když podlehne Belmondovu stopařskému kouzlu a šlápne na brzdový pedál. Posléze tvrdí, že jede do Kostelního Hlavna a nikoliv do Říma, kam ho chce nasměrovat mladá dvojice. Rozpřede se zábavné ozřejmování pojmu VÝJEZDNÍ DOLOŽKA. Belmondo kroutí hlavou a nakonec pokrčí rameny: "C'est la vie!"

č.4 : Belmondo, cigarety a mouchy

Belmonda v noci ruší mouchy. Bzučí a bzučí a nedají spát. Belmondo mocně tahá ze své GAULOISES, aby kouřem mouchy odpudil. Mouchy jsou však produktem jeho snění a tak se mohou pyšnit lidskými vlastnostmi – tedy i láskou k Belmondovi. Belmondo je zmaten a prská na zamilované mouchy. Mouchy se svlékají a chtějí Belmonda sexuálně zneužít. Belmondo si všimne, že i on začíná být vzrušen. Proklíná svoji fantazii, jejíž dimenze mu přerůstají přes hlavu. Náhle prásknou dveře a průvan rozrazí okenice. Belmondo se vztyčí na posteli. Byl to pouze tuctový sen.

č.5 : Belmondo a fernet stock

Bi-fy zbožňuje houpací křesla. nikdy si však na houpací křeslo nenašetří, protože ho cosi nutí investovat skrovné výdělky do lahví fernet stock á 125,- Kčs. Byl by rád, kdyby fascinaci tímto nápojem podlehl i jeho přítel Jean Paul Belmondo. Netroufá si však pozvat ho na pitku. Belmondo cosi vytuší, smění u překupníka francouzské franky, zakoupí fernet jelínek a zazvoní u dveří Bi-fyho garsoniéry. Kořalka chutná hořce a tak registrujeme nadprůměrnou spotřebu kandovaného ovoce – vhodného doplňku jídelníčku. Bi- fyho fascinuje Belmondova nenucenost. Umiňuje si, že bude jako Belmondo. Netuší, že z Belmonda se během několika málo let stane bard komerční filmové produkce.

č.6 : Belmondo a Karl Grossman

Belmondo jezdí křížem krážem světem a zajímá se o lidské osudy. Jednoho dne padne na hromadného vraha Karla Grossmana. Zajímá ho, proč pan vrah vypadá tak mnoho rumunsky. Karl Grossman připouští, že mu v žilách koluje rumunská krev a tudíž cítí vážnost ke všemu francouzskému. Má tedy tendenci vnímat Belmonda jako autoritu. Nepříjemnosti nastanou, když si vrah povšimne, že Belmondo nekouří lulku. Tudíž není Francouz – zní jediná možná pro Rumuna přijatelná odpověď. Karl Grossman neváhá, vyjme z podpaždí nůž a pokusí se o autentickou vraždu. Belmondo je znám tím, že se ani v nejnáročnější roli nenechává dublovat. Použije tedy svého fyzického fondu a pověstného vraha přemůže. Následuje soud a rozhořčení lidu. Belmondo ukončí své toulky světem a má se na pozoru před Rumuny.

č.7 : Belmondo a Velasquéz

Belmondo jednoho večera přišel domů. Dvouřadové sako na věšák, uvolnit uzel na kravatě, polibek manželce. "Děti již šly spat?" Poté do vany. Idyla. Belmondo je tedy ve vaně a volá na manželku, aby mu přinesla něco ke čtení. Nejlépe něco o malíři Velasquézovi. Manželka mu až do vany přináší zapálenou GAULOISES, ale o Velasquézovi, říká, se již přestaly tisknout knihy. Belmondo je zklamán, velmi zklamán a podlehne dojmu, že v takovém světe, v němž se již netisknou knihy o Velasquézovi, nemá cenu zůstávat s manželkou a dětmi. Belmondo vyleze z vany, odloží GAULOISES, rychle si vyfrotýruje tělo, vezme si jen texasky a tričko a opustí ten proklatý byt. Bi-fy ho hned nazítří vyhledá a domlouvá mu, že takhle se to přeci nedá dělat. Ale co jsou Bi-fyho slova pro Belmonda.

č.8 : Belmondo a paměti

Belmonda přepadnou již v mladém věku ambice napsat paměti. Hledá nakladatele a protože je nervózní, píská si motiv známého šansonu. Tím přiláká pozornost Edith Piaf. Je to zvláštní věc – ti dva se dají do kupy a chodí zpívat písničky na pařížská nároží. Svět neskrblí chválou a rozebere si je. Ba co víc, svět si je ke všemu ještě pojmenuje jinak. Belmondo má pak problémy s identitou. Má však též peníze. Kupuje tedy mnoho GAULOISES a ničí si zdraví. Několikrát zemře a přestane pomýšlet na tak pomíjivé věci, jako jsou paměti. Když kalendář nabídne letopočet 1959, chytne se J.L.Godarda a natočí s ním film. Bi-fymu se ten film líbí. Velmi se mu líbí. A to jsou vlastně celé ty paměti, které chtěl Belmondo psát. Bi-fy cítí odpovědnost za uchování vzpomínky na Belmonda. A tak se on ujme toho nelehkého úkolu – úkolu najít nakladatele. To aby svět nezapomněl na Belmonda.

č.9 : Belmondo a N.Y.HERALD TRIBUNE

JEAN SEBERGOVÁ prodává na pařížských křižovatkách N.Y.HERALD TRIBUNE. Belmondo se probudí uprostřed noci a trpí pocity existenciální úzkosti. Energetickou gymnastikou však překoná všechny nadosobní pocity a zakotví u dojmu, že se o něj pokouší nemoc. Ani to ho příliš nevzpruží, neboť za každou nemocí se šklíbí přízrak odřeknutého kontraktu. Klid na lůžku Belmondo bytostně nesnáší. Ještě že má po ruce čertsvý výtisk N.Y.HERALD TRIBUNE, který mu s překrásným úsměvem za odpoledního sluncesvitu prodala JEAN SEBERGOVÁ. Belmondo hledí do novin a myslí na lásku a na sex. Poté usne a když se vzbudí, je týden nemocen.

č.10: Belmondo a špatný příklad

Bi-fy přiveze do zestátněné autoopravny své VW 1500 brouk. Na příjmu ani na dalších postech autoopravny se s ním nikdo příliš nebaví o závadách na mechanickému ústrojí vozu. Každého zajímá jen rezivějící kastle a oprýskaný lak. Bi-fy se snaží uplatit zestátněné servismany, aby se automobilu podívali pod kapotu. Rozproudí se nepříliš přátelská diskuse. Napětí se vyhrotí a Bi- fy užije proti servismanovi střelné zbraně jako Belmondo užil střelné zbraně proti policistovi. Hned vzápětí mu však počíná být zle z morálního dopadu jeho činu. Sebere z kouta zbytky sil a vydá se na bezcílnou pouť pražskými pasážemi. Stává se přímým svědkem nejedné nepravosti. Zkušenosti jedné noci ho poznamenají na celý zbytek života. Po ránu si při snídani v mléčném baru vzpomene, že v zestátněné autoopravně zanechal VW 1500 brouk. Vzpomene si, jak se prekérní situace řeší ve filmech s Belmondem a dle takto vyvolaného modelu vyřeší i své trable. Vmísí se do davu. Zanedlouho ho můžeme sledovat, jak v zastrčené kavárně píše dopis Belmondovi, v němž se mu svěřuje se svojí úzkosti z následků spáchaného hříchu. Zalepí obálku a odešle dopis na adresu : Belmondo, Francie. Jako na potvoru je však Belmondo právě zčásti v Hong Kongu a zčásti v Acapulcu.

č.11: Belmondo a Pompeje

Bylo jich tehdy pět. Jean-, Bi-, -Paul, -fy a Belmondo. Tři z nich – Jean-, -Paul a Belmondo obdrželi víza, poplatili vízové poplatky a odjeli do Pompejí. Pompeje jsou jedním ze slavných a kvetoucích měst (Herculaneum, Stabiae, Pompeje), která byla r.79 našeho letopočtu za vlády TITOVY zalita sopečnou lávou. Tam tedy odjedou tři z našich protagonistů. Bi- a -fy, ti smutnější, zůstanou trčet doma ve znormalizovaném Československu a představují si, jaké to musí být v Pompejích. Děti čvachtající se v polevě lávy, dospělí si připalují lahůdkové PARTAGAS přímo od důlku Vesuvu, starci a ženy, kterým je nepříjemné vysoké procento výskytu sopečných balvanů v ovzduší. "Ach ano, nějak tak to musí být…", mumlá si pro sebe Bi- a -fy jen smutně přikyvuje. Ve znormalizované ČST dávají pěkný barevný film a tak si Bi- a -fy sednou před svůj černobílý přijímač, obejmou se kolem ramen a zamyšleně hledí na podmořskou faunu. Vysílání posléze dospěje do monoskopického vyvrcholení.

č.12 : Belmondo a buržousti

Belmondo se rozčílil na žvanivé buržousty a snědl jim všechen kaviár. Buržousti si zatelefonovali, že je jim v Paříži příliš horká půda a houfně odtáhli do letoviska JALTA. Byli dobře informováni, že právě TAM je dostatek kaviáru pro jejich nenasytné požeráky. V Jaltě si svíčkové báby špitaly o konferenci. Oděské námořnictvo nezaváhalo ani minutu a obešlo historické souvislosti. V praxi to znamenalo, že byla deklarována úspěšná sociální revoluce a buržousti byli naházeni do moře. Belmondo, obojživelník, prodchnut myšlenkami na dobro plul kolem jaltských břehů a lovil buržousty dlouhým bidlem. Buržousti mu během záchranných prací naslibovali holky, vdolky. Éterem se neslo S.O.S. a na palubě Titanicu se bujaře tančilo.

č.13 : Belmondo a krev a mléko děvenky

K tanci hraje ryčná dechová kapela a Belmondo si ve vesnické tělocvičně vybírá partnerku pro tanec. Rád by si o tomto bálu zatančil ohnivé argentinské tango, gadézovské flamíngo, smetanový vídeňský valčík či dokonce rozpustilé hully gully. Československá dechová kapela však bez přestání až do skonání vyhrává polku. Belmondo v jejím rytmu hopsá po parketu a natřásá faldy děvenkám krev a mléko. Snaží se být pouze veselý a odolávat svodům krev a mléko děvenek. Alespoň jeden večer v životě chce zůstat neposkvrněným. Mezi tancem pije býčí krev a čerstvě nadojené ještě teplé mléko. Zpívá polku s československou dechovou kapelou a nechá se nutit k tomu, aby zkomoleně přeříkával československé nadávky. Děvčatům se barví líčka a venkovští chasníci rozmrzele zatínají pěsti. Jsme v Československu.

č.14 : Belmondo a Siouxsie ohne The Banshees

Belmondo svoji pověst ENFANT TERRIBLA čas od času potvrzuje tím, že vyhledává souboje "na deštníky". Šerm deštníky patří mezi vyhledávané kratochvíle Belmodovy generace, takže o soupeře nebývá nouze. Náhoda tomu chtěla, že z bufetu na pěší zóně se zrovna bezhlavě vyřítila Siouxsie ohne The Banshees. Belmondo si koutkem oka povšiml, že je "bez" a nastavil ji svoji prodlouženou nohu. Siouxsie trik včas neprohlédla a po škobrtnutí přidala i piruetu. Jakmile si navrátila těžiště do optimální polohy, jala se políčkovat okolostojící. Posléze došlo i na Belmonda. "Zbraně?", optal se tento dychtivě. Pouze přikývla. Sešli se v odlehlém zákoutí Stromovky. Souboj to tenkrát byl famózní, škoda plýtvat poklonami na adresu zúčastněných. Orgasmu dosáhli oba ve stejné chvíli. Nevídáno! Rozloučení proběhlo v přátelském duchu.

č.15 : Belmondo a Carlsbad

Belmondovi koluje v žilách snobská krev, a tak se čas od čas nevyhne návštěvám vyhlášených letovisek. Mezi československá letoviska par exelence patří Carlsbad. Belmondo si v takovém Carlsbadu zakoupí pohárek na upíjení minerální vody a tenisový oblek. Chodí po kolonádě a tváří se navenek jako prasák, co je tam na léčení. Ženy chlípně zvedají sukně a dávají mu nahlédnout do zákoutí svých spodniček. Belmondo jen znalecky povytahuje obočí. Bi-fy šmíruje zpoza záclony a v kapse svírá přirození. Jinak je to nuda. Belmondovi se donese, že ve chvílích, kdy on jen povytahuje obočí, stojívá za záclonou kdosi, kdo si svírá přirození. Belmondovi dojde, že by si měl více vážit žen, které si na potkání povytahují sukně nad kolena. V Carslabu tímto okamžikem začíná být živo. Státní zřízenci mají po ránu co uklízet.

č.16 : Belmondo a hrabě Dracula

Belmondo jede tramvají do stanice Touha. na konečné vystoupí a dá se doleva a podél zdi. Na rohu opuštěné ulice ho čeká hrabě Dracula s Bramem Stockersem. Říká, že mu s nasazením vlastního života vyřídil pasové formality a že do Transylvánie lze odcestovat třeba zítra. Belmondo zkoumá solidnost jeho návrhu : život na opuštěném hradě, Dracula, jeho syn, Roman Polanski a jeho mladičká žena Sharon Tate (ovšemže již po smrti), která tam hraje hlavní roli. Slušná apanáž, jídlo a pití zdarma, nulové požadavky na dublery. Jako protislužba úloha okouzlujícího konferenciéra na Plese upírů. Jednou do roka. Belmondo hodnotí pro a proti tak dlouho, až se na obzoru objeví první náznaky svítání. Dracula zbledne, zkroutí se bolestí a spílá Belmondovi do všiváků. Belmondo se všimne, že dojel tramvají do stanice Touha, aniž by si perforoval jízdenku. Bram Stockers zmizí.

č.17 : Belmondo a disidenti

Společenské styky Belmonda s Bi-fym jsou řídké jak stolice. Občas uplynou celé roky, než si umluví schůzku. Bi-fy však je věren přísloví, že trpělivost růže přináší. Klidně vysedává u svého černobílého TV přijímače, sleduje, co se asi tak může dít ve světě a po telefonu bezpohlavně laškuje s děvčaty. Mezitím si vydělává na živobytí. Finanční otázka ho trápí nepříliš. V Československu není o peníze nouze. Což je věta, která by řadového disidenta rozesmála. Disidenty si Bi-fy představuje jako lidi, kteří se dokážou smát. Nic jiného jim totiž nezbývá. Jsou DADA, jak říká jeden z nich. Bi-fymu nepřísluší nikoho soudit, ale když je nevyhnutelné nějaký ten soud vyhlásit, tak říkává, že nemá rád Irán a sympatizuje s disidenty. Je to vůl, ten náš Bi-fy. Na rozdíl od disidentů, jak říká klasik.

č.18 : Belmondo a jeho vztahy k NDR

Otázka Belmondova vztahu k NDR znepokojovala Bi-fyho zjara roku 1985. Kdyby se tak svého autoritativního přítele mohl zeptat přímo. Pravidla hry však nepovolovala přímé otázky. Bi-fy tedy navštívil celou řadu knihoven a hledal v jejich archivech zmínku o tom, zdali Belmondo kdy oficiálně navštívil NDR. Tyhle pasáže Bi-fyho života stály za starou bačkoru. stejně to končilo tím, že si představoval Belmonda, jak rozevírá vrata svých širokých pysků k úsměvu, když spanilou arénou Fridrichstadtpallastu lomcuje dunivý rytmus autentického Puhdys – rocku. Vždycky to sklouzne jen do fantasmagorií. Pravda je jen chiméra.

č.19 : Belmondo a vlasy

Belmondo se jednoho rána probudí a s hrůzou zjistí, že na polštáři zůstalo pár JEHO vlasů. Není pochyby o tom, že něco takového jako Belmondo začíná na stará kolena plešatět. Informační agentury ještě nestačí registrovat tuto zajímavou novinku. Belmondo má tedy něco manévrovacího prostoru a času, který znamená peníze. Bylo nebylo, holou lebku povznesl na kult. SKINHEADS. Informační agentury chroustají zprávy o nepokojích vyvolaných skinheads a Belmondo si v poklidu může vyčesávat šedivějící vlasy. Mechanismy.

č.20 : Belmondo a české pivo

Belmondovi přestane chutnat románová kořalka drsných chlapíků absint. Opatří si vízum do Československa a tam odjede, aby vypil několik piv. Hospody v Českolovensku jsou takové útulné a plné vášní, že nezřídka bývá příjemné v nich posedět. Velmi zábavné je v nich posedět. Belmondovi připadá velmi zábavné sedět v hospodě a vypít dvě tři piva. S hrůzou však po čase zjistí, že v Československu je zvykem sedávat v hospodě celé dny a vypít s pivem moc a moc vody. Ó, Belmondo je zděšen. Potká na ulici Bi- fyho a pozve ho na kávu. Ó, Belmondo si spaří pysky o kávu. To je mrzuté. A tak pěkně to začalo. A nyní se už jen proklíná nápad jet do Českosloveska. Ó, to je přece nemoudré. A Belmondo ujíždí do Francie, tam se rekreuje a pije absint. Ovšem, ovšemže též horečnatě vykuřuje GAULOISES.

č.21 : Belmondo a ČST

Belmondovi se přihodí zvláštní věc : jakýsi československý časopis Květy vyhlásí podvýživenou soutěž OSKAR ÚTĚCHY. Jakési zákulisní čachry mají za následek, že je vybrán Belmondo, aby se mu po zádech svezla tato urážlivá cena. Belmondo je ENFANT TERRIBLE a tak do poslední chvíle věří, že se vše obrátí v taškařici. O to více je zhnusen, když mu šéfredaktor CODR vybavený gypsovým ksichtem třese rukou. Belmondo si až v poslední chvíli uvědomí, že naletěl. Stojí však již před televizními kamerami a nechce zklamat prostého televizního diváka. Bi-fy před televizní obrazovkou řičí nadšením, protože konečně vidí, jaké to je, když je Belmondo nesvůj. Belmondo nakonec využije svého pobytu před televizními kamerami k doporučení značky GAULOISES.

č.22 : Belmondo a František Dibarbora

Jednoho krásného večera si Belmondo umanul, že chce být napříště dabován Františkem Dibarborou. Duše otevřená poezii při vyslovení slova DIBARBORA zajisté ucítí ten silný poetický náboj, který ovládl Belmondovo sluchové & pocitové ústrojí a přinutil ho k tak irracionálnímu přání. František Dibarbora se okamžitě projevil jako potížista : "A prečo ja? Veď ja neviem po francúzsky!" Narychlo povolaný Bi-fy si ho odvedl stranou a pošeptal mu zoči voči :"Ale viete nádherne po slovensky, František..naozaj…" Bi-fy znal F.D. z televizních hodin slovenčiny uváděných pod pseudonymem VTIPNĚJŠÍ VYHRÁVÁ. Jestli budoucnost ukáže, že František Dibarbora dokáže být pro Belmonda tím, čím je František Filipovský pro Louis de Funése, jistě někdo Bi-fymu zamete před prahem.

č.23 : Belmondo a Lemmy

Belmondo s oblibou na jedné straně a s rozpaky na druhé straně v nejintimnějších interview připouští, že na šírém světě existuje muž, před kterým má respekt. Jedná se o Lemmyho. Lemmy je chlapec hlavy motorové, jehož hra na baskytaru rozpálila nejednoho studeného gringa. Co však Belmonda sráží opětovně na kolena úcty, to je Lemmyho brutální styl otvírání plechovek od dánského piva. Belmondo, ego v drtivé většině případů navýsost svobodné, když cítí v ovzduší možnou přítomnost páně Lemmyho, s obavou rozšiřuje chřípí. Do drugstórů nahlíží s měkkostí v oku. Bi-fy jednou zapracoval na Belmondově záchraně. Na rohu VII. a XXII.avenue se strhla honička. Belmondovi s nohama na ramenou po pár stech yardech zvolna docházel dech. Lemmy s přibývajícími metry více a více divočel. Bi-fy statoval v postranní uličce, kam Belmonda směroval Belmondův anděl strážný. Bi-fy si okamžitě všiml Belmondových nesnází a schoval do bedny, na níž seděl. Poté vyloudil na tváři bezelstný výraz. Lemmy se přihnal s krhavým okem a větrem v kapse. "Kudy, mladej, hhhhh?" Bi-fy s hrdlem staženým úzkostí ukázal na bednu. "Ech, hlavo dubová, na cestu se ptám!" Bi-fy si oddechl : "Pleju len."

č.24 : Belmondo, baset a také Frank Zappa

Belmondo si na výstavě psů zakoupí baseta. Baset má tu výhodu, že ho při spaní lze přikrýt jeho vlastníma ušima. Baset dokáže sledovat život oddanýma, upracovanýma očima. Belmondo je posedlý touhou hledět do upracovaných očí. Táhne mu na čtyřicítku a to už člověk jen stěží odolává vrtochům staroby. Marně vyhlíží smečky reportérů Belmonda u východu z jeho rezidence. On jen polehává na luxusním molitanovém čtverci a kouří GAULOISES. Vypráví basetovým očím o svých touhách po zapuštění kořenů. Bi- fy je přítomen ve vedlejších pokojích. Neodolá a veškeré síly věnuje šmírování svého vzoru. Zapomene na Belmondovu hospodyni, která okolo odhalení jeho šmírování ztropí halasný skandál. "Takovej mladej a už takovej šmírák", troubí do světa s příměstským akcentem v hlase. "Pane Zappa, vylezte z tý svý garáže a poďte se podivat. O tom by se dalo ledacos napsat!" Francis Vincent Zappa opustí své kouzelnické garážové studio, kde hraje do omrzení jednu písničku a brumlá: "It's a great idea!"

č.25 : Belmondo a Gantenbein

Belmondo přijme Bi-fyho ostýchavou vybídku k procházce po lese. Ti dva tedy spolu kráčí po lesních pěšinkách a Belmondo neskrblí radami do života. Z počestného schematu vyruší dvojici pocestný, který kde se vezme tu se vezme, stojí na křižovatce pěšin. "Hle, pocestný", ulekne se Bi-fy a zrakem tázavě těká z Belmonda na novou postavu příběhu. Pocestný požádá o skývu chleba. Belmondo trvá na předložení osobních dokladů. Bi-fy je měkčího srdce a tudíž je to on, kdo pustí chlup. Ani on se však nechce smířit s anonymitou pocestného. "Mé jméno budiž Gantenbein", oddeklamuje tedy tázaný bezbarvým hlasem. Nastane rozruch. Během následujících rozhovorů Bi-fy neopatrně prohlásí, že Gantebeinův duchovní otec Max Frisch je jeho prostě nejoblíbenějším literárním autorem. V tu chvíli se rozhrnují křoví okolo a vycházejí Raymond Queneau, Tom Stoppard, Günter Grass a další, dopínají si poklopce kalhot a vyčítavě přehlížejí Bi-fyho. Bi-fy si už zdaleka není jist, kdože je jeho nejoblíbenějším literárním autorem. "Jsi vůl", praví Belmondo a odpaluje si od literátů GAULOISES.

č.26 : Belmondo a dva kohouti

Bylo to jahodové léto, které se Belmondo uvolil strávit ve společnosti dvou kohoutů na jednom smetišti – Geňky Jonese a Geňky Strummera. Mezi oběma kohouty se vytvořilo napětí, které hrozilo zprůměrnit jejich aktivitu na bigbeatovém poli. Teenagery zachvacovala panika. V jádru sporu stál fakt, že Geňka Jones rád želé a Geňka Strummer drops. Belmondo dokázal prosedět celé dny s kohouty ve při a cílevědomě je uvádět k urovnávání osobních vztahů. Jen těch cukrátek, co byl nucen ochutnat a ohodnotit. Bi-fy byl nadšen jeho trpělivostí. Když skončilo léto, kohouti se vzpomněli na své závazky vůči nezávislým gramofonovým firmám INDIES No.1 a INDIES No.2 a rozjeli se do nahřávacích studií. Odtud po čase vykopli do náručí teenagerů nové kolekce odvazových písniček. Belmondo seděl na zápraží své rezidence, pokuřoval GAULOISES a myslil na JEAN SEBERGOVOU.

č.27 : Belmondo a Petr Janečka

Belmondo zažil klasickou belmondovskou historku. Začalo to tím, že si od světově proslulého krále dementního výtvarnictví Miloše Nesvadby bezúplatně zapůjčil tlustý černý fix, zpod pultu značkového papírnictví vyloudil čtvrtku o rozměrech A3 a vešel na balkón své rezidence. Čtvrtku opřel o okno a napsal na ní rozmáchlým belmondovským rukopisem le INTELECTUELL. Zadíval se na svůj kaligrafický exces a nepřineslo mu to ani málo uspokojení. Odvrátil tedy zrak do prostoru a přistoupil k zábradlí. Pohled upřel na postavu, která chytala bronz na asfaltovém parkovišti. Byl to československý fotbalový internacionál Petr Janečka, který trénoval výbušnost. Petr Janečka měl na začátku 80.let v plánu stát se fotbalistou s nejrychlejším startem na míč. Belmondo si oblékl si oblékl sváteční pelerínu a vyšel před dům. Petr Janečka se právě vydýchával. Belmondo k němu přistoupil a pohladil ho po jeho pověstně rovných vlasech. Petr Janečka – vybuchl.

č.28 : Belmondo a Petrarca

Belmondo sedí za masivním psacím stolem a píše list Petrarcovi. Žádá Petrarcu o složení veršovaných milostných miniatur, kterými by on – Belmondo ve vhodné chvíli okouzlil JEAN SEBERGOVOU. Belmondovi není proti mysli čas od času se pochlubit cizím peřím. Petrarca Belmondovi odepíše, že pro vysoký věk mu již nepřipadá morální, aby se věnoval byť i jen v mysli půvabům ženského těla i ducha. V doušce k zamítavému stanovisku se přimluví za mladého veršotepce z Československa – jakéhosi Bi- fyho, který má srdce na pravém místě a obě ruce levé. Petrarca ve své stařecké zaslepenosti usuzuje, že právě tento mladík by byl schopen za příznivé konstelace hvězd okouzlit rozum JEAN SEBERGOVÉ. Belmondo tedy adresuje rozmrzelý list : Bi-fy, Tchécoslovaquei. Bi-fy po přečtení tohoto listu oněmí úžasem. Následkem této příhody se toulá přírodou Československa a prosí Otce, jenž je na nebesích, o navrácení hlasu. Na Belmondovi rozmrzelé nabídky s chutí nereflektuje.

č.29 : Belmondo a fabrika

Bi-fy sebe vezme Belmonda ne exkurzi do fabriky. Belmondo zde nachází svoji chlapeckou bujarost a vyžívá se pácháním klukovin. Jeho vrcholným číslem je prosba o přestřižení pásky. Bi-fy věděl, že s ním budou potíže. Oddechne si, když dílenský mistr přinese kus tyrkysově zbarveného provázku, napne ho mezi soustruhy a podá Belmondovi obřadně nůžky. Belmondo se zhostí svého úkolu s nadlidskou hravostí. Zážitek ten ho naplní zájmem o každičký šroubek té prokleté fabriky. Dílenský mistr je mistrem svého řemesla a člověkem s velkým Č a proto trpělivě vysvětluje hostovi každý detail. Exkurse se logicky protáhne. Okolo půlnoci kápne na dílenského mistra, Belmonda a Bi-fyho strážný, který koná pravidelnou obhlídku. Na pořad jednání přijde okamžitě formulka : "RUCE VZHŮRU!" Dílenský mistr chce ještě jednou osvědčit své velké Č a vyřešit trapnou situaci po dobrém :"Ale Fanouši…" vykročí ke strážnému. Kulka ho zasáhne mezi prvním a druhým žebrem. Belmondo v nastálém zmatku demontuje MAŠÍNU VRÉMENI.

č.30 : Belmondo a chudý kraj

Belmondo navštíví chudý kraj, řekněme Andalusii. Je mu zle při pomyšlení na chudobu. Zvrací při pohledu na chudobu a není schopen ovládat své řitní svěrače. Nad celým krajem visí neosobní ukrutný výsměch. Belmondo tápe ulicemi, plíží se podél nahrubo omítnutých zdí a je mu velice úzko. Zakopne o bezvládné tělo starce a z očí mu vytrysknou slzy bezmoci. Když přijdou děti s velikýma mandlovýma očima, koktá v rozpacích, že u sebe nemá šekovou knížku. Děti mlčí a v tichu je cítit prosbu. Belmondo sáhne pod kloubouk a daruje jim dva balíčky GAULOISES. Děti odchází a švitoří o chudobě. Belmondo rozdupe svůj klobouk. Má žízeň, ale nespěchá s jejím ukojením, neboť cítí potřebu pokory.Večer ho najdeme v zaprášeném hostinci. Naslouchá rolníkům a potřásá hlavou. Neodvažuje se prohlásit okřídlené :"C'est la vie".

č.31 : Belmondo a garsoniéra

Bi-fy přišel do své garsoniéry a hleděl jim do očí. Byli tam : pašák Belmondo, JEAN SEBERGOVÁ, Anna Karinová, Jean-Luc Godard a další a další. Bi-fy se optal, co že to u něj v garsoniéře provádějí. Tajemník společnosti si ho vzal stranou a tlumočil mu, že se jedná o cosi mezi vyvoláváním ducha Francoise Truffauta a surprise party. Bi-fy učeně kýval hlavou. Registruje, že v místnosti není k hnutí a brzy v ní nebude ani k dýchání. Odchází do kuchyně uvařit si kávu. V kuchyni mu dojde, že by měl Belmondovi vyčíst, že mu předem návštěvu neohlásil. Belmondo však mluví, kouří a pije. A opět – mluví, kouří a pije. Usmívá se. V garsoniéře panuje smířlivý duch. Bi-fy se ohlédne a utopí se v očích Anny Karinové. Závrať je po čase dešifrována coby sen.

č.32 : Belmondo a Irán

Bi-fymu se podaří Belmonda přemluvit, aby spolu zašli do kina na film s Belmondem a JEAN SEBERGOVOU. Belmondovi je brzy líto, že se nechal přemluvit k takové akci a tak po celou dobu obtěžuje nevhodnými komentáři. Komentuje zvláště svůj herecký výkon, ale občas mu to ujede a zcela mimo veškeré souvislosti učiní verbální výpad proti Iránu. Belmondovi není Írán po chuti. Bi- fymu je též Írán podezřelý. Bohužel ví o Íránu příliš málo, než aby mohl otevřeně kritizovat zřízení prodchnuté náboženským fundamentalismem. To Belmondo, když se rozparádí, tak vykřikuje věci jako : Írán je debilní náboženský fanatismus! Tak se stane i ke konci filmu s Belmondem a JEAN SEBERGOVOU. Paříž u není tak rudá, jak bývala, ale přesto nazve kdosi z pléna Belmonda proamerickým přisluhovačem. Belmondo se spolehne na svůj fyzický fond, přeskočí několik řad a inzultuje kritika. Bi-fy vynaloží spoustu prostředků, aby podplatil všechny svědky této události, kteří by mohli svědčit u soudu.

č.33 : Belmondo a dospívající mládež

Belmondo přednášel ve volné chvíli teorii herectví dospívající mládeži. Pro lepší pochopení věci užíval ve svém proslovu efektních vulgarismů. Dospívající mládež seděla, dloubala se v nozdrách a měla rozostřený zrak. Belmondo ze sebe v jejích očích dělal šaška. Bi-fy stál ve vstupních dveřích a hryzal si ret. Nevěděl, co všechno může mít dospívající mládeži za zlé. Když spatřil, že jakýsi mládenec v poslední řadě začíná z nudy onanovat, neopanoval svůj hlas a vzkřikl: "To už je snad příliš!" Belmondo zmlkl, zapálil si GAULOISES a čekal, zdali mu někdo podá vysvětlení. Ničeho se nedočkal (protože to bylo v Československu), tak sebral aktovku a vzdálil se.

č.34 : Belmondo a darovaný kůň

Belmondo rád ve společnostech vyprávěl tuto historku : JEAN SEBERGOVÁ měla narozeniny a Belmondo jí chtěl udělat radost. Koupil tedy na koňském trhu koně a daroval jí ho. Jeho milá se bez meškání dopustila taktického faux paux. Podívala se tomu darovanému koni na zuby. Belmondo se nemohl než cítit dotčen. Postrčil si furiantsky klobouk do týla a zahartusil : "Tak prrr, miláčku, prrrr! Takhle ne, miláčku! Takhle ne!" Dále pravil : "Čehý…" Kůň uposlechl a poodešel stranou. Belmondo přikázal nohsledům, ať koně zabalí do alobalu a zašlou ho na tajnou adresu Anny Karinové. Myslel, že JEAN SEBERGOVOU donutí alespoň k pláči, ale koketa se navenek stále jen usmívala. Jean-Luc Godard se pro pořádek dozvěděl o daru pro jeho bývalou uprostřed slavení veselky s vnučkou spisovatele André Mauriaca Annou Wiazamskou. Mohl by si říci : "C'est la vie" a nikdo by nebyl sto dokázat mu opak. Jean-Luc Godard však oprášil jiné zvukomalebné rčení : "Une fémme est une femme".

č.35 : Belmondo a falešný autogram

Bi-fymu přišlo zle. Příliš se otevřel světu a teď si o něm švěholili i vrabci na střeše. A Belmondo není ochoten přispět k narovnání jeho sebevědomí. Bi-fy si nakonec naplánuje návštěvu ZOO, kde je ochoten potěšit se pohledem na zviřátka. Před vstupní branou je však přepadem houfem dětí ze stanice ZOO a pobodán injekčními stříkačkami. Na svůj vrub si může připsat označení jako idiot, impotent a imbecil. Stojí pak opřen o stěnu domu a třese se. Jakýsi nevidomý stařík ho irracionálně požádá o autogram. Bi-fy se chytne stébla a napíše rozmáchlým rukopisem :Jean Paul Belmondo. Zviřátka ho během zbytku dne nepotěší.

č.36 : Belmondo a recepce

Jedna v crazy stylu : Belmondo, fešný mládenec prošel přijímací halou a u vstupních dveří nechal ohlásit Johana, že přišel pan B. Společnost ztichla a obrátila své zraky ke stropu. Belmondo se již již chystal vplout do sálu tanečním krokem. Mrzelo ho však na společnost, že tak ztichla a obrátila své zraky ke stropu. Postál tedy ve dveřích a akumuloval energii. Pro ukolébání vyhazovačů naznačil odchod. Společnost zvolna nabírala dech, když tu se Jean Paul mistrně provedeným kotoulem vzad ocitl v jejím středu, skrčkou překonal vzdálenost dělící ho od stolu prohýbajícího se pod tíhou pochutin a nedbaje zděšeného kvikotu maršála Petaina sáhl po nejbližším vzdušném pyré, které vecpal po ruce stojící mademoseille Gisell za okázalý výstřih. Vytrhl ze svého značkového zápisníku bloku list a v rychlosti na něj naškrábal : TO MÁTE ZA TO, STUDENÍ ČUMÁCI! Posléze utekl, skrýval se před policií a žil z prodeje autorských práv na právě popsanou scénu.

č.37 : Belmondo, Karel Hála a Josef Bek

Bi-fy stál o Belmondovu přízeň, nebyl však ochoten tolerovat do očí bijící nepravdy. Jakmile zpozoroval, že strojená historka o Belmondově otcovství vůči kultu holé lebky získává u masového publika přílišnou oblibu, hodlal poukázat na nepřehlédnutelnou existenci zpěváka Karla Hály. Clipy s holou Hálovou lebkou dávaly v ČST již za Bi-fyho mlád, tj. v raných sedmdesátýchí. Bi-fy hodlal vybídnou Karla Hálu, aby veřejně demaskoval Belmondovy megalomanické sklony. Karel Hála však zavětřil ohrožení závětří, ve kterém si v 80.letech liboval a poštval na Bi-fyho svého osobního strážce Josefa "Pepíčka" Beka. Byla z toho pořádná mela, v níž si Bi-fy uvědomil, jak daleko má ještě k dospělosti. Belmondo si v raním Figaru přečetl, že v Praha je středoevropským BRONXEM.

č.38 : Belmondo a jeho životní heslo

Belmondo si odskočí mezi novináře a ti neváhají a zinscenují improvizovanou tiskovou konferenci. Reportér Večerní Prahy přikvačí s dotazem, jaké je Belmondovo životní heslo. Belmondo dělá, že upadá do rozpaků. Snaží se hovor přenést na jiná zajímavá témata zavánějící reklamními úskoky. Upíná se na myšlenku, že si hned odpoledne zakoupí v prodejně LUXUS bakelitové sluneční brýle. Protože však postupně sál utichá a nutně nastává dokonalé ticho, vydedukuje si, že je třeba odpovědět k věci. Pronese tedy největší banalitu, jaká ho napadne : "C'est la vie". Bi-fy doma zuří a hází po televizní obrazovce (ČST improvizovaně přenáší improvizované interview) shnilá rajská jablíčka, která den předtím zakoupil ve výprodeji na fotbalovém stadionu.

č.39 : Belmondo a ženy, které by byl ochoten milovat

Belmondo sedí přes den v houpacím křesle u rodinného krbu. Sedí, houpe se a kouří. Občas mu připadne divné, že tak sedí, houpe se a kouří u rodinného krbu a přitom ještě žádnou rodinu nezaložil. Mezi vdechy a výdechy vzpomíná na ženy, které by byl ochoten milovat. Zvedne telefon a zavolá Bi-fymu. Bi-fy, jak slyší o houpacím křesle, neváhá ani okamžik, sežene si taxi a jede za Belmondem, Jean-Paulem. Je mu však nabídnuta pouze rybářská stolička. Přesto ho můžeme po několik hodin sledovat, jak sedí naproti Belmondovy, trochu stranou rodinného krbu a plynule hovoří o ženách, které by byl ochoten milovat.

č.40 : Belmondo a Michel Galabru

Belmondo již řadu let nenatočil žádný velkofilm, protože chtěl dát šanci svým věčným dublerům. Dubleři však neprokázali žádné osobní kouzlo a francouzská kinematografie ztrácela nejen něco milionů francouzských franků ročně, ale úhrnem i dobrou pověst. Kapitáni francouzské kinematografie tedy za Belmondem vyslali Michela Galabru. Slovo stíhalo slovo v překotných salvách a Belmondo všechny Galabru-nabídky odmítl. Jeho dubleři konečně uvěřili své šanci a prosadili se v evropském i světovém měřítku. Jen Michel Galabru, unavený Michel Galabru si z této drobné příhody odnesl nevyléčitelné mindráky.

č.41 : Belmondo a ráno

Belmondo se jednoho jarního rána probudí a zjistí, že má modré nebe nad stropem své rezidence. Ještě je trochu unaven, neboť se miloval s JEAN SEBERGOVOU dlouho do noci. Bi-fy je již osprchován a okusuje konec verzatilky. Je vzdálen od svého idolu na tisíce kilometrů. Belmondo rozhrne závěsy a hledí do malebné dáli. Teprve za čas si uvědomí, že JEAN SEBERGOVÁ s ním již není. Takové zjištění ho pravda nepřekvapí, ale přesto cítí jemné rozladění. Bi-fy se jde podruhé osprchovat, neboť za toho jarního rána neví, co si počít se svým hříšným tělem. A tak žijí tito dva, každý ve svém teráriu a život jim ubíhá mezi prsty.

č.42 : Belmondo a Oldřich Nový

Je na světě mnohé tajemství. Pro Belmonda je tajemstvím, jak je možné, že muž typu Oldřicha Nového mohl kdy ztělesňovat ideál ženských srdcí. Oldřich Nový vytřeštěně hledí na proroka, který hlásá, že srdce moderní ženy 60.let bude rezervováno pro jakéhosi pyskatého Belmonda. Na Nový rok se na půdě novoročního galashow oba svůdníci setkají. Stojí proti sobě, ruce v bok, nezaměnitelný profil proti nezaměnitelnému profilu a našincům druhu Bi-fyho se na černobílé obrazovce ztrácí signál.

č.43 : Belmondo a dobro

"Činiti dobro", tak to řekla a zazněla to velmi libě. Bi-fy se táže, zdali lze něco takového myslet vážně. Kam až sahá dosah takových slov? Bi-fyho přítel Belmondo vyprávěl na jednom večírku, že existují i vypjaté životní okamžiky. Třeba podvečerní setkání s mužem chyceným do pavučiny existenciálního hnusu. Nebo setkání s líbezným děvčátkem, které vám rovnou do očí řekne, že karneval skončil a je třeba emigrovat… Co pak? Jak si pojmenovat dobro. Po čem lapnout a co nechat protéct mezi prsty. Bi-fy hledá škvíru, kterou by se mohl prosmýknout k USPOKOJENÍ. Ta škvíra se jmenuje DOBRÁ VŮLE. "C'est la vie", namalují na stěnu Bi-fyho bytu francouzští aranžéři.

č.44 : Belmondo a královehradečtí

Belmondo při svých toulkách po českých luzích a hájích navštíví vyhlášenou královehradeckou hospodu Stoletou. Poslouchá tam vyprávění z druhé ruky a hraje šupácké karetní hry. Když mu jakýsi královéhradecký punkie začne vyprávět historky až z třetí ruky a královéhradecký hippie mu nabídne zahrát si VOKO BERE, Belmondo se dopálí. Snaží se však udržet glanc, a tak se projeví pouze povýšeným úsměškem. Na to však celé osazenstvo Stoleté čeká. Punkie vycení zuby a prohodí Belmonda oknem, které smířlivější hippie nestačí včas otevřít. Belmondovi nezbývá než prásknout do bot a vrátit se na královéhradecko až po letech a s osobní ostrahou.

č.45 : Belmondo a velitel útvarů

Belmondo se opije kořalkou a vleze přes plot do kasáren. Potká mazáka a ten mu mechanicky uštědří mazáckou pochvalu. potká dozorčího vojenského tělesa a ten o přítomnosti nežádoucího cizince v střeženém objektu podá zprávu dozorčímu vojenské posádky. Ten bez meškání odvolá velitele útvaru z dovolené a odjistí si služební zbraň. Celá kasárna jsou na nohou. Chrastí zámky a startuje se technika. Belmondo posedává na velitelském stupínku a pokouší se ve větru zapálit GAULOISES. Jelikož se mu to nedaří, zhnuseně odchází. Velitel útvaru po návratu z dovolené svolá BO- RO (bojové rozdílení). Poslouchá hlášení důstojníků o mimořádné události. Hlásí jeden jak druhý : PŘIŠEL, VIDĚL, ZVÍTĚZIL. Pouze mazaný politruk se zatváří tajemně, vytáhne z kapsičky krabičku jakýchsi západních cigaret a poukáže tajemně na tři slůvka : VENI, VIDI, VICI.

č.46 : Belmondo a Olivie "XANADU" John

Belmondo má chuť do bláznění a tak si na večer zamluví Olivii "XANADU" John. Zatáhne ji do diskotékového baru s nevábnou pověstí. Tančí spolu a cítí vzájemné sympatie. Belmondo se své partnerky táže např. proč si vyholuje podpaždí, jestli zbožňuje své vrásky a co chce dělat, až zákonitě zestárne a bude z ní tuctová obluda. Olivie se směje zvonivým smíchem a z dlouhé chvíle Belmonda políčkuje. Bi-fy stojí skryt za závěsem a jen zvolna si dává dohromady všechny souvislosti. Jakoby shodou okolností jde o diskotékový bar pro americké vojáky, takže každou chvíli je možno čekat návštěvu z třetího světa. Pumový atentát na sebe nenechává obvykle dlouho čekat. Když se přes podnik přežene tlaková vlna, zašeptá Belmondo do Oliviina ucha sladké odhalení :"To byli lybijští falangisté, miláčku!"

č.47: Belmondo a uspěchaný student

Belmondo jde po ulici. Tu ho zastaví uspěchaný student a zeptá se ho v příslovečném chvatu, jestli chce poznat pravdu, která vede k věčnému životu. Belmondo po něm dle svého zvyku chce, aby se legitimoval. Uspěchaný student hovoří o překot a o Bohu, který nás všechny miluje, o spasení a o Božím soudu. Belmondo pokuřuje GAULOISES a drbe se na tváři. Student vytáhne z igelitky větší množství informativních tiskovin a snaží se je Belmondovi vecpat do záhybu svrchníku. Belmondo stojí jak solný sloup, ale to je jen známý vrcholek ledovce. Když napřáhne ruku, aby posléze uštědřil obtížnmu studentu ránu na SOLAR PLEXIS, cosi se stane a tu samou ruku mu už student kroutí. Belmondo vzlyká náhlou bolestí. Student si naučeným pohybem strhne masku z obličeje : "Já ti dám vytahovat se na Fantomase!"

č.48 : Belmondo a Sid Vicious

Belmondo stává občas ve foyeru pařížské Opery (pokud taková Opera foyer hodné toho jména má) a pozoruje výstředníky, kteří tam ze snobství docházejí. To, co je na jeho počínání zábavné, jsou jeho převleky pro tyto chvíle. Černé, dávno z módy vyšle brýle, falešné vousy, uzly na kravatě vázané přes hruď, zavádějící lulka a tvář schované za směsí N.Y.HERALD TRIBUNE a FIGARA. Šustění toalet dam pařížské smetánky způsobuje Belmondovy jakési jinak nedefinovatelné pocity vnitřní libosti. Nepsaný zákon tomu chtěl, že se jednoho dne v pařížské opeře objevila punková legenda Sid Vicious (ještě napolo živý). Přišel, aby zazpíval komerční píseň MY WAY a postřílel snoby sedící v prvních řadách hlediště. Jak tak Sid ve své napolo živosti plul foyerem, všiml si podezřelého chlápka zabořeného do směsi N.Y. HERALD TRIBUNE a FIGARA. Odpoutal se tedy s nevázaností sobě vlastní od kordónu svých osobních strážců a popošel směrem ke kreatuře. "FUCK OFF, YOU FUCKING ACTOR!" Pointy ta jeho produkce neměla ani za mák, a tak se Belmondo nebyl nucen Sidovi věnovat déle než je na prostý výprask nutné.

č.49 : Belmondo a konzuláty

Belmondo demonstruje před íránským velvyslanectvím. Za půl hodiny začíná demonstrace před somálským zastupitelstvím, ve tři se demonstruje před severokorejským konzulátem atd. atd. prostě je co dělat. Po ránu je třeba zajít k Albáncům. U íránského velvyslanectví má Belmondo vystátý důlek. Ale svět se vyvíjí tak rychle, že je třeba neprodleně před lybijské vyslanectví. A proč se nevmísit do vnitřních záležitostí libovolného státu z Východní Evropy? Není to o nic méně zábavné, tak proč to nezkusit! Kdyby jen Belmondo mohl, hned by na nějaký neposlušný stát uvalil hospodářské embargo či mu snížil dovozní kvóty, před očima celé politické reprezentace fyzicky zničil doložku nejvyšších výhod!. Když je Belmondo v Československu, chodívá s Bi-fym na podvečerní procházky Bubenčí, kde je jedno velvyslanectví za druhým. U všech ambasád jsou nástěnky s propagačními materiály. Belmondo nutí dělat Bi- fyho zeď, když loktem rozbíjí skleněnou výplň nástěnek a odlepuje obrázky. Z nich si pak ve svých apartmá dává dohromady série.

č.50 : Belmondo a M.Rust

19-letý Matthias Rust byl po svém zvláštním činu (letadlo CESNA na Rudém náměstí) propuštěn z věznice. Bi-fy a Belmondo měli na tváři široký úsměv a čekali před branami šatlavy. Rusta okamžitě zahrnuly svazkem satirických květin – rudých karafiátů. M.Rust pokýval hlavou a pravil, že svět má jen málo pochopení pro DADA. Belmondo ho konejšil upozorněním, že kdyby svět neměl pevný řád, nebylo by DADA. Bi-fy se přimlouval za "životodárnou sílu dadaistického přístupu k životu". Belmondo mu za tento slovní obrat uštědřil záhlavec. Rust měl hlad a tak ve chvíli nepozornosti svých přátel spásl svazek satirických květin. Belmondo, jak byl v ráži, uštědřil záhlavec i Rustovi. Rust mu násilí oplatil štulcem. Následovaly koňar, dvojitý nelson, karate mekong a pěsťák. Když pranice trvala příliš dlouho, pronesl Belmondo zázračné trojsloví : "C'est la vie!" Rust se pousmál a vyplivl zuby.

č. 51 : Belmondo a metoda

Slovo o metodě : začneme-li si s povídáním o Belmondě, pak si můžeme odpustit mnoho starostí. Belmonda jako takového není třeba tvarovat z nějakého prachu a nějaké hlíny. Belmondo je takzvaně zavedená firma. Slečně, co s ní popíjíte kávu, řeknete : BELMONDO a ona kývne hlavou, rozzáří se, nakloní se k vám. Chlapci řeknete Belmondo a hned je všude plno kuráže a zdravého chlapáctví. A kouře z GAULOISES. Belmondova firma se pyšní zavedenými, nezaměnitelnými konturami. Veškerou energii vyvinete jen na parazitování. A parafrázování. A pitvání se v detailech. A nahazování ozdobných štuků. Och, byla to trefa, začít si s povídáním o Belmondě.

č. 52 : Belmondo a plánovací kalendář

Na stěně visí plánovací kalendář a Belmondo si plánuje život na zbytek roku. Pondělí – JEAN, úterý – Anna, Středa – Bi-fy, čtvrtek – Jean-Luc, pátek – JEAN, čtvrtek – František Dibarbora, pátek – absint, sobota – Saturday night fever, neděle – nicota. Zamyslí se a pak vyškrtne z plánu položku Středa – Bi-fy a napíše Středa – neočekávaná dobrodružství. Se zálibou hledí na dokončené dílo. Jediné, čeho se obává je, že nebude dnes moci usnout,  protože se bude velice těšit na zbytek roku. Bi-fy má kalendář prázdný a jediné,