Nakladatelství

V roce 2000 vydalo nakladatelství BB ART v překladu Hanky Jelínkové, počet stran: 236, rozměr: 150 x 210
Překlad: Hanka Jelínková

Prvotina Nicka Hornbyho, kterou se propracoval mezi špičku britských autorů nejen humoristické literatury, není zdaleka jen humoristickou knihou, ani milostným příběhem s trpkým podtónem a není vtipným pohledem do světa populární hudby z druhé strany, byť se jako všechno zmíněné tváří. Kritika především vyzdvihla v humoru zabalenou psychologickou hloubku Hornbyho pohledu do duše, srdce i hlavy muže střední generace, bolestné účtování s vlastním životem i vzácný a až dojemně upřímný mužský pohled na většinou ženskou doménu – totiž srdeční a citové záležitosti. Za to všechno ji např. týdeník Entertainment Weekly označil za jednu z deseti nejlepších knih roku 1995.

Zkuste si sestavit seznam pěti svých nejoblíbenějších kravat, jakési Top 5. Anebo pěti svých nejoblíbenějších hraček z dětství. Nebo se pusťte do Top 5 svých nejvydařenějších životních průšvihů. Jakmile se do toho dáte, jste Robův člověk.
Rob právě pracuje na Top 5 rozchodů se svými dívkami. Na prvním místě je nepochybně ten nejčerstvější. Roba opustila jeho letitá láska, se kterou to už vypadalo napořád. Aspoň jemu se to rak zdálo, i když o svatbě neuvažoval, pořád si na ni připadal moc mladý. Vždyť je mu teprve pětatřicet.
Rob se nebrání dospívání, on prostě dospět neumí. Ve svém londýnském obchodě s deskami bojuje proti neúprosnému času i tím, že důsledně prodává jen vinyly, cédéčka mu nesmějí přes práh. A sestavování jeho životního Top 5 mu nebrání v přípravě i dalších žebříčků: už má pět nejpřípadnějších skladeb, které si nechá zahrát na pohřbu (vévodí jim Cliffova Je tolik řek, co musíš překročit) i pět vysněných povolání – na absolutní špici je post producenta u Atlantic Records v letech 1964 – 1971, to se tam točila nejlepší hudba.
Může se někdo divit, že Rob ne a ne dospět? Vždyť na to ani nemá čas…